Musíme v zimě spát déle než obvykle? Vyžaduje naše tělo v chladném období silnější tukovou vrstvu? Nebo všechno spadá do kolonky výmluv a slabé vůle dodržovat načrtnuté plány? Odpovědi jsou až triviálně jednoduché.
Zimní spánek patří u zvířat k vybudované sebeobraně. Jelikož se pravidelně opakují období s rapidním poklesem potravy, musí se zvířectvo obalit tukem a šetřit energií. Bez zásob by měly kruté mrazy fatální dopad. U lidí to ale samozřejmě neplatí. Naši předci si sice taktéž vytvářeli energetické rezervy, ale v dnešní době si na nedostatek a potenciální hladovění nemůžeme stěžovat.
O vánočním a obecně zimním období se významně zvyšuje spotřeba sladkostí a tučnějších jídel. Jde ale pouze o naši touhu. Když ji zvládneme omezit, na náš zdravotní stav to nebude mít negativní vliv. Naopak je celkem jisté, že si budeme výskat radostí, protože jsme unikli tradičnímu obžerství. Kvůli naší obranyschopnosti bychom měli konzumovat více ovoce a zeleniny a nezapomenout si občas zacvičit. V chladnějším období totiž přestává s pohybem až 90% lidí.
U výmluv končí i potřeba delšího spánku. Pakliže máme chuť trávit v posteli více času, paradoxně tím energii ztrácíme. Dávno si náš organismus zvyknul na pravidelný režim bez ohledu na roční období, a tak většině lidí stačí pobývat v peřinách kolem šesti až osmi hodin. Náhlými výkyvy si akorát rozhodíme režim a následně bojujeme s únavou z přílišného odpočinku.
Chodit spát v přibližně stejnou dobu, vstávat v přibližně stejnou dobu, dopovat se vitamíny a občas sám sebe přemluvit a navštívit posilovnu nebo sportovní halu. Takové jsou jednoduché rady, když je venku pod bodem mrazu. Oblíbená a kvalitní postel nás musí nabudit po celý rok stejně. Konec vytáčkám a neproduktivnímu lenošení.